Zvířátka

Zvířátka

Čtyři brouci stojí vedle sebe, vypadají jako broučí rodinka, táta, máma a děcka, základní stavební kameny hmyzího společenství. V souvislosti s malbou Romana Franty, který je i autorem tohoto drobného obrázku, si však záhy uvědomíme, že to jsou současně i základní prvky jeho malování. Malé plátno je možná rodinným autoportrétem, ale také přehlídkou základních stavebnicových dílů, které si tento malíř vybral za základ své práce. Hmyz se v jeho podání hodí opravdu ke všemu. Z kmitajících broučích tělísek je sestavena želva, čolek, motýl, žába, velbloud, lev a dokonce i samotný brouk. Oproti starším obrazům, velkým plátnům, ve kterých byla potlačena obrazová hloubka a zdůrazněn jejich vibrující povrch, se najednou nacházíme ve světě malých formátů s výrazně odlišeným pozadím a figurou. Zvířata tu jsou více symboly a znaky daných živočichů než jejich portréty. Stávají ze z nich loga, čteme je pomocí jasných a nezaměnitelných obrysů, uvnitř kterého vládne chaos neuspořádaného broučího pohybu. Je to asi jako kdyby v televizi naskočilo nějaké podivné psychedelické zrnění, které rozkládá všechny živé tvory do biologických prvočinitelů, do mlživého pohybu masy identických prvoků. Takové mravenčení po těle a v těle, mravenčení v malbě, které nám připomíná, že vše je živé.

Tomáš Pospiszyl, 2003

Text do katalogu